Píšu...

Tak, už to opravdu skončilo...

29. června 2012 v 20:33 | Simík
"Devět let uplynolo jako voda a my se tu dnes s vámi loučíme..." Tak nějak začínal náš proslov do rozhlasu, který jsme jako správní deváťáci napsali. Ale je to opravdu možné? Kolikrát jsem se ve škole trápila a už se nemolha dočkat až s té pitomé školy vypadnu. Ale teď? Během jedné hodiny jsme se všichni rozešli a s některými se třeba už v životě neuvidím. Samozřejmě budem dělat třídní srazy, ale kdo ví. Moc jako kolektiv jsme nefungovali.

Do té školy jsem chodila devět let..Celé dětství, pořád na stejnou školu, devět let stejná cesta. A teď mám jít za dva měsíce mezi úplně nové lidi do nového prostředí? Ano teším se, protože mám šanci začít znovu, líp. Ale přeci jen, nová škola mě trošku děsí. Tím se ale teď nechci trápit, na to budu mít čas poslední týden prázdnin:D

No co ještě napsat? Zítra vyrážím směr chalupa a doma v Praze budu asi velice nepravidelně, takže čekejte menší aktivitu a omluvte mě že nebudu komentovat vaše články.

Přidávám písničku, kterou jsme si vybrali jako poslední zvonění. (Znáte to ne. Pustí se do školního rozhlasu, všechny děti vám podél schodů udělají "špalír", tleskají a vy scházíte jako třída po schodech dolů, naposled...


Tak sbohem základko, sbohem všechny špatné i krásné zážitky. Teď je čas jít dál a udělat maturitu:D
 
 

Reklama